V. den

6.56hod

Teď jsem se právě probudil a zjistil jsem, jak moc jsem zaspal. Touto dobou už jsem měl být na Skřítku. Mladí dělali dlouho v noci kravál, tak jsem nemohl spát a tak to dopadlo.

9.00

Skřitek. Blížím se k motorestu a slyším z lesa kravál. Hodím oko a co nevidím: členové našeho klubu sběratelů na mně hulákají. Měl jsem z toho šok! Týden mi tvrdili, že nemůžou přijet a najednou jsou tady. Spolu s L+L vyrážíme na Praděd.

13.00hod

Jsme na Jelení studánce a děláme osvětovou činnost pro KSTS. Telefon se může roztrhat, jak pořád někdo volá.

15.00

Vysoká hole. Už nemůžu pro puchýře jít. L+L mi dodávají odvahu, na Praděd je to asi 5km. Pořád ho vidím před sebou a on ne a ne přibližovat.

16.30hod

Praděd! Těsně před vrcholem slyším oslavný řev a vidím transparenty a uvítací výbor. Už jen ty uvítací projevy! Dokonce je tu Jára s rodinou. Teď mi došlo, že to mám za sebou a začínám to vychutnávat. Ne, že bych byl úchyl, ale je to přímo balzám, jak mně obdivují. Docela jsem si to štréchl. Samé focení a gratulace. A mně šíleně bolí puchýře, zapařený zadek a spálená hlava. Celkový dojem: bylo to maso, ale už to nikdy neudělám!!!

L+L ukazují na cíl pouti.

Oslavuje celý KSTS.

index