|
Z Kosíře na Praděd |
|||||||||||||||||||
Toto putování mně napadlo na podzim 2002. Celý podzim jsem strávil doma s úrazem kolena a jedinou mojí zábavou bylo vaření. A protože vaření jak známo trvá, tak jsem u toho poslouchal rádio - Český rozhlas Olomouc. Dost mně zaujal pořad "Z Pradědu na Hanou". No a protože se zranění celkem hojilo a jak jsem si tak dobře vařil, tak jsem hodně přibral. Z těchto důvodů jsem pojal plán, že vyrazím na Praděd. Za prvé se projdu a za druhé bych mohl zhubnout. Na cestě si určitě nebudu vyvářet, takže to bude spíš hladový pochod. Za další bych si chtěl ověřit fígle amerických trekerů, které jsem poctivě nastudoval na internetu. No nevím jestli to zvládnu, to je samé "jezte ovesné vločky a sušené polívky". Já jsem přece jenom Hanák vyrostlý na řízcích a vepřovém se zelím! Ale prý to spolehlivě funguje, teda jako to hubnutí a ještě že prý budu mít lehký batoh! Zkrátka nastudováno to mám špičkově, jenom to ověřit praxí. Chtěl bych tímto také upozornit na skutečnost, že na trase Kosíř-Praděd je i pro méně movité turisty hodně možností jak se vydovádět, užít si nádherné přírody a kulturních památek. Jak to tam tak trochu znám, tak vím, že je problém se najíst a napít nejen za rozumné ceny, ale vůbec něco někde koupit! Rád bych poukázal na možnosti pro drobné živnostníky, jak nás turisty pumpnout o nějakou tu kačku, ať jsme všichni spokojení. Když jsem prohlížel mapy s případnou trasou, tak jsem zjistil, že mně nečeká jenom cesta kouzelnou krajinou, ale taky přes města po hanáckých rovinách. To bude nářez! Nohy otlučené od asfaltu, hlava vypečená od slunce a ještě k tomu ten hlad a žízeň... Tož nevim... jak říkají Hanáci. Ale kdo nic nezkusí, nic nepokazí. Až to budu mít za sebou, to bude vzpomínání a samozřejmě jen na to krásné. Předpokládám, že na těchto stránkách budu informovat turistickou veřejnost o tom jak mi to šlo či nešlo. Trasa by měla být přibližně tato: Velký Kosíř - Javoříčko - Bouzov - Úsov - Sovinec - Rabštejn - Praděd Vzdálenost cca 110 km, takže to nebude zase až tak hrozné, protože to chci udělat za 5 dní. Nevím jak se na to bude tvářit zraněné koleno. Toto vše píšu na Silvestra 2002, je asi za 7 minut půlnoc a koleno zatím moc nefunguje. |
||||||||||||||||||||
30.1.2003 |
||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||
Neuvěřitelné se stává skutkem! Já fakt na ten Praděd asi půjdu. Koleno se zlepšilo, dostal jsem novou ortézu, v práci dovolenou, takže už jen vyrazit. Ale aby to nebylo jen tak, domluvil jsem se s Českým rozhlasem Olomouc, že budeme z trasy dělat reportáže. Už se na to těším! To bude slávy a obdivu! Tedy ne, že bych byl slavoman nebo megaloman (takový já nejsem!), ale pravého Hanáka těší obdiv i závist ostatních. Budu spolupracovat s paní Janou Gáborovou, která má na starosti všechno, co se šustne v Prostějově a okolí. Uznejte, že Praděd zase není tak daleko. Teď budu mít samé příjemné starosti: vybrat optimální trasu, promastit boty, prohlédnout výstroj atd. Tedy věci velice blízké turistovi. Mám proto i jiné označení, ale to se sem jaksi nehodí. Kdyby se někdo rozhodl jít se mnou, ať se mi ozve! V červnu to všechno vypukne!!! 17.3.2003 Dnes jsem navštívil Český rozhlas Olomouc, jmenovitě pány Mastíka a Kobzu. Ukuli jsme celkem solidní plán jak zpropagovat pochod Kosíř-Praděd. Zdá se, že je vše na dobré cestě! Je stanoven začátek na 3.6.2003. Takže mi nezbývá než se důkladně připravit a vyrazit. 3.5.2003 Tak za měsíc už vyrážím! Jak to zní optimisticky, když to vidím napsáno. Skutečnost je trochu jiná. Začínají mně pronásledovat pochybnosti jestli to zvládnu. Koleno pořád bolí, moc jsem nezhubnul, pronásledují mně choroby jako artróza, cukrovka, špatné trávení atd. Jenže, když jsem si objednal přes internet nepromokavé pončo ( za 900,-Kč!!!) a vyzkoušel ho dnes na náměstí, asi budu muset vyrazit. Shledávám propriety a zjišťuju, že moje dceruška s nimi zachází jako kdyby byly její. To mně docela vytočilo a utvrdilo v tom, že Praděd má to štěstí, že ho osobně dobudu. Když už pro nic, tak si aspoň dokázat, že na to mám (to ale právě nevím). Horlivě surfuju na netu, sbírám zkušenosti, ale asi to pojmu jako když jsem byl mladý. Jaképak starosti, ono to nějak dopadne! 15.6.2003 Omlouvám se za zpoždění při výrobě cestovního deníku. Dělám toto vše na náhradním počítači, protože můj zkolaboval těsně před cestou. Opíšu jen poznámky, které jsem si během putování udělal.
|
||||||||||||||||||||