KDE DOMOV TVŮJ? - Reportáže z cest - DžaPa a Litl

     TRASA ZADNÍ TŘEBÁŇ – RADOTÍN (19 km)

Neděle 31.5.2009

    V neděli ráno bylo počasí mnohem lepší než v sobotu. I když jsme původně plánovali, že zůstaneme doma, nakonec jsme se rozhodli, že si ještě jednu soutěžní trasu projdeme. DžaAn a DžaVe jsme nechali na železniční zastávce v Zadní Třebáni a s Litlem jsme se převážně po cyklostezkách vydali do Radotína. Cesta nám rychle ubývala, s výjimkou stoupání po ZTZ z Černošic a následného sestupu do cíle etapy nebyla ani příliš fyzicky náročná.

Popisky k obrázkům:
 01 – Zadní Třebáň – nádraží ČD
 02 – Litl si našel kamarády
 03 – cesta vedla povětšinou okolo Berounky
 04 – Dobřichovice - zámek
 05 – žrací turistika v praxi
 06 – cestou jsme narazili na velmi nebezpečné psy
 07 – železniční most (Černošice-Dolní Mokropsy)
 08 – v lese cestou k Radotínu
 09 – Praha-Radotín – nádraží ČD

DžaPa

     TRASA CHLUMEC NAD CIDLINOU – PODĚBRADY (35 km)

Neděle 24.5.2009

    Když nás v neděli po probuzení v Poděbradech zkropily kapky deště a pohled na zamračenou oblohu nevěstil nic dobrého, netušili jsme, že díky úmornému vedru nás čeká asi nejnáročnější dosavadní trasa našeho putování. Ve vlaku se topilo, ještě z nádraží ČD v Chlumci nad Cidlinou jsme vycházeli v teplém oblečení, ovšem cestou se nebe vyjasnilo a sluneční paprsky nám znepříjemňovaly cestu, a to tak, že velmi. V okolí Chlumce nad Cidlinou navíc nejsou téměř žádné značené turistické trasy, takže jsme asi polovinu etapy absolvovali po silnici, kde po stínu nebylo ani památky. Pití jsme naštěstí s sebou měli dostatek, hospod na zahnání žízně se cestou také pár našlo, ovšem velký problém bylo se někde najíst. První příležitost se nám naskytla až téměř před cílem u soutoku Labe s Cidlinou. Nakonec jsme vše zvládli a u srdce nás mohl hřát dobrý pocit, že se nám podařilo spojit další soutěžní trasu.

Popisky k obrázkům:
 01 – Chlumec nad Cidlinou (nádraží ČD)
 02 – Levín - zvonička
 03 – Žehuňská obora
 04 – Žehuňský rybník
 05 – jez na Cidlině
 06 – Dobšice - památník
 07 – cesta po zelené TZ většinou cestu nepřipomíná
 08 – Opolany – sluneční hodiny
 09 – automat na vodu
 10 – Libice nad Cidlinou – evangelický kostel
 11 – u slovanského hradiště Slavníkovců
 12 – soutok Labe s Cidlinou
 13 – je libo křidýlko nebo stehýnko?
 14 – pro majitele psů
 15 – Riegrovo náměstí v Poděbradech
 16 – Poděbrady – opět nádraží ČD

DžaPa

     TRASA LYSÁ NAD LABEM – PODĚBRADY (31 km)

Sobota 23.5.2009

    Tuto etapu jsem si opravdu vychutnal, celý týden jsem se moc a moc těšil až bude sobota. „Na srdce jsou Poděbrady“ říká známý slogan, ale pro mne jsou tyto krásné lázně doslova srdeční záležitostí i jinak, neboť jsem zde v mládí strávil rok svého života. Takže celý víkend pro mne znamenal krásné a nostalgické vzpomínky na dobu studií, což vůbec neoceňoval Litl, kterého příliš nezajímalo, kde jsem kdy v minulosti byl a co bylo dříve tady a co jinde. Ale i jemu se cesta Hrabalovým Kerskem a podél Labe nakonec velice líbila.

Popisky k obrázkům:
 01 – Lysá nad Labem (ŽST)
 02 – Litolský most
 03 – Kersko – Josefův pramen
 04 – zahrádkáři Kersku …
 05 – cesta i pro koně
 06 – písečný přesyp u Píst
 07 – Písty - kaplička z roku 1868
 08 – vzpomněli jsme si i na Alpa
 09 – lavička u Labe
 10 – Nymburk - hradby
 11 – bórák na kole
 12 – Poděbrady – zámek (v jeho prostorách jsem navštěvoval 1. ročník ČVUT – FEL)
 13 – Litl si kontroluje čas
 14 – lázeňská fontána
 15 – pramen Poděbradky u nádraží ČD
 16 – Poděbrady (nádraží ČD)

DžaPa

     TRASA PRAHA – KLÍNEC (26 km)

Neděle 17.5.2009

    Na Litlovo naléhání jsme se v neděli vydali spojit trasu Písek – Praha. Podstatná část této etapy vedla Prahou, čehož jsem se zprvu docela obával. Ale musím říci, že mne putování hlavním městem mile překvapilo, jsou zde pěkné cyklostezky a jelikož se bylo neustále na co dívat (a tím nemyslím pouze sličné cyklistky :-)), celý výlet se nám nakonec moc líbil, snad kromě stoupání přes Zbraslav v tom největším vedru..

    Hurá! Další trasa KDT? spojena!

Popisky k obrázkům:
 01 – Praha-Smíchov (nádraží ČD)
 02 – vlaky jedou dál …
 03 – kaplička z roku 1742, původně sloužila jako prachárna, později jako skladiště
 04 – cesta kolem Vltavy
 05 – Lahovický most s vyhlídkovými plošinami
 06 – Litl dostal hlad
 07 – lávka přes Berounku v Radotíně
 08 – Zbraslav – kanály s turistickým motivem
 09 – Zbraslav-Báně – kaplička v lese nad zastávkou MHD
 10 – vyhlídka na Vltavu
 11 – Jíloviště – Cukrák už máme za sebou
 12 – žrací turistika v motorestu v Jílovišti
 13 – výstup z rokle mezi Jílovištěm a Trnovou
 14 – upoutávka na krčmu v Trnové – TZ jsou upevněny velmi dobře
 15 – Trnová – výběhy koní
 16 – Klínec – na místním fotbalovém hřišti se hrál právě „mistrák“ – právě zde jsme se napojili na předchozí trasu Klínec - Dobříš

     TRASA MILEVSKO – PRČICE (32 km)

Sobota 16.5.2009

    Jelikož nemám rád davy lidí po cestě, nikterak nevyhledávám organizované turistické pochody (natož abych za ně platil ?). Pokud jsem v minulosti některé absolvoval, vždy to bylo společně s přáteli nebo jsem vyšel sám až mezi posledními na startu. Ale musím přiznat, že některé z těchto pochodů se mi líbily a vzhledem k stále menšímu zájmu veřejnosti o turistiku to nebylo v poslední době s procesím na trasách tak zlé. Čemu jsem se ovšem vždy vyhýbal, byl pochod Praha – Prčice, odrazovalo mne právě davové šílenství spojené s touto akcí. Leč KDT? jak známo bourá různé mantinely a pravidla, a tak jsme s Litlem vyrazili z Milevska do Prčice vstříc Žirafce se Standou, abychom společně spojili trasu Písek – Běleč.

    Obávám se, že to byla zároveň moje poslední účast na tomto pochodu. Strašná spousta lidí, hluk, bahnité cesty rozšlapané pochodníky před námi, psi motající se nám pod nohama či přiopilí rádoby turisté vykřikující různé nesmysly – to vše dost silně rušilo náš odpočinek v přírodě. I když nikdy neříkej nikdy – Litl už říkal něco o tom, že by za rok chtěl další botičku :-(. Na druhou stranu jsme se docela bavili při pohledu na některé účastníky, zejména nás zaujalo obutí některých z nich. Vůbec jsme jim nezáviděli chůzi v teniskách a jiné podobné obuvi (viděli jsme dokonce i malá děcka v holínkách!), o oblečení raději ani nemluvím, kabelek místo batohu bylo také požehnaně.

    I když nám navíc po většinu dne pršelo, nakonec jsme cestu úspěšně zvládli a další trasa KDT? je spojena!

Popisky k obrázkům:
 01 – Dům kultury v Milevsku (místo startu pochodu) - auto jsme zanechali nedaleko fotbalového stadionu, kde jsme se napojili na již dříve prošlou trasu KDT? (Milevsko – Oslov)
 02 – Milevský klášter
 03 – Držkrajov – kaple na návsi
 04 – útok šílených krav
 05 – smírčí kříž na Stračím vrchu u Nadějkova
 06 – Nadějkov – 2. kontrolní místo
 07 – cestou na Businy
 08 – v lese cestou na Ounuz
 09 – Ounuz – vesnická památková zóna
 10 – tzv. malé Alpy v Čechách – známá sjezdovka Monínec
 11 – … a už je vidět Sedlec - Prčice
 12 – kolem řepkového pole
 13 – pěkné turistické značení
 14 – setkání s přáteli z KSTS (všichni vzorně pózovali, jen Standa neustále házel oko po kolemjdoucích turistkách)
 15 – davová psychóza
 16 – výše zmíněná křižovatka u fotbalového stadionu (ráno dosti pršelo, tak jsme ji vyfotili až při cestě zpět k autu – jelikož kyvadlová autobusová linka ze Sedlce končila na autobusovém nádraží, ještě jsme se večer pěkně prošli po Milevsku)

     TRASA KLÍNEC – DOBŘÍŠ (27 km)

Sobota 9.5.2009

    Trasa nás opět zavedla do brdských lesů a moc se nám tam líbilo. O turisty je zde docela dobře postaráno, poměrně často narazíte i na přístřešek s lavicemi a stolkem. Protože jsme občas těchto přístřešků využili k odpočinku a občerstvení, začetli jsme se do nápisů, které zde zanechali ti před námi. Ne, že bych tento způsob seberealizace některých spoluobčanů nějak schvaloval, valná většina nápisů navíc obsahuje různé nesmysly a vulgarity, ale občas zde najdete i pozoruhodná básnická díla. Jedna „báseň“ nás s Litlem zaujala natolik, že jsme se rozhodli Vás s ní seznámit. Dle blaženosti ze samoty jsme nejprve autora hledali v Aši, ze závěrečného řádku však lze usuzovat, že autor pravděpodobně pochází z hlavního města – že by KK41?

„Probouzím se na mezi o půlnoci
a nehty své zarývám do mechu.
Pán lesů má mě zas ve své moci,
už zase musím robit neplechu.
Pronásleduji v lese nevinné houbaře,
plivu jim vzteky jehličí do tváře.
Za divého vřískotu jim rozdupu košíky,
honím je po lese jak řezník pašíky.
A zase ta samota, je mi tak blaze,
běhat po lese kunratickém v Praze.“

Popisky k obrázkům:
 01 – Klínec - náves
 02 – topografie v praxi aneb jak se vyhrává Eurorebus
 03 – DžaPa riskuje v dravém proudu horské bystřiny
 04 – nebezpečí na nás číhalo doslova na každém kroku
 05 – Litlův odvážný horolezecký výstup v Černolických skalách
 06 – zasloužená panoramata z vyhlídky
 07 – vysílač Cukrák už je nedaleko
 08 – DžaPa osvěžuje znavené nohy v potůčku, bohužel vyschlém
 09 – barokní areál Skalka
 10 – kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kytíně
 11 – výše zmiňovaný přístřešek pro turisty
 12 – … a to už jsme těsně před cílem
 13 – Dobříš – nádraží ČD

     TRASA SUCHDOL NAD LUŽNICÍ – ČESKÉ VELENICE (26 km)

Pátek 8.5.2009

    To zase byl jednou výlet! Nechutné horko, všude plno komárů a podobného hmyzu, že se nedalo ani zastavit a k tomu všemu Litl pořád vykřikoval: „Já se procházím jen pro radost z pohybu!“

Popisky k obrázkům:
 01 – Suchdol nad Lužnicí - nádraží ČD
 02 – Pískovna u Dračice – přírodní památka
 03 – restaurace ve Františkově – Litl si náramně pochvaloval zdejší jahodové knedlíky
 04 – most, který už asi hodně dávno neslouží svému původnímu účelu
 05 – Litl předvádí Solitéra
 06 – červená TZ nás zavedla až k hraničnímu přechodu Halámky
 07 – nově značená cesta podél státní hranice mnohdy cestu moc nepřipomínala
 08 – památník vojína zastřeleného agenty CIC
 09 – …tady je Krakonošovo!
 10 – Krabonoš (nejstarší obec na Jindřichohradecku, ve 2. pol. 20. stol. základna pohraničníků) – kostel sv. Jana Křtitele (zvenku již opraven, ovšem vedlejší fara stále v ruinách)
 11 – …a to už jsme v cílovém městě
 12 – České Velenice – nádraží ČD

     TRASA ZRUČ NAD SÁZAVOU – ČESKÝ ŠTERNBERK (24 km)

Pátek 1.5.2009

    Litl má problém! Ve čtvrtek si půjčil můj fotoaparát, aby vyfotografoval jakési kytky na zahradě – dokonce si to prý velmi užíval. Netušil jsem ovšem, že čímsi znečistí objektiv, a to tak, že velmi. Jelikož jsem tuto politováníhodnou skutečnost zjistil až v neděli ráno, logicky z toho vyplývá, že na všech fotografiích ze dvou posledních tras je cosi, co připomíná mastnou skvrnu. Když jsem to uviděl, málem jsem to nerozchodil! Každopádně při prohlížení fotografií můžete být klidní, chyba není na Vašem monitoru!

Popisky k obrázkům:
 01 – pohled na Český Šternberk cestou k nádraží ČD
 02 – zmíněné nádraží (očekávaný vlak nejel a nejel, už nás napadaly černé myšlenky, ale nakonec se se značným zpožděním objevil – zpoždění způsobily zvláštní vlaky vypravované speciálně 1. května)
 03 – nádraží ČD ve Zruči nad Sázavou (ve vlaku neměl průvodčí dost drobných, aby nám mohl vrátit na tisícikorunu, tak jsme s ním v cílové stanici běhali kolem nádraží a hledali někoho, kdo nám rozmění)
 04 – zámek ve Zruči nad Sázavou (rekonstrukce stále probíhá a zámek je krásnější a krásnější)
 05 – po zdolání lehkého hrbolku (poslal bych tam Solitéra, nejlépe až bude sníh) jsme se mohli pokochat výhledy z Chabeřických skal
 06 – v lese Jedlina (zde se na nás přihnala bouřka, při první příležitosti jsme les opustili směrem k obci Zliv u Kácova)
 07 – tento výhled jsme měli ve Zlivi, kde jsme se (již řádně zmoklí) schovali v autobusové zastávce před bouřkou
 08 – Kácov – zámek (naproti v hotelu jsme se oddali ŽT)
 09 – Litl machruje jako horolezec (za Kácovem bylo opět pár hrbolků, kdy jsme si, ani nevíme proč, vzpomněli na Solitéra)
 10 – pohled na Sázavu
 11 – vypadá to jako sníh a není to sníh, co je to?
 12 – největší postrach člena KSTS – hladomorna aneb už jsme zase zpátky v Českém Šternberku a vzhůru autem pro DžaVe a DžaAn někam do Stříbrné Skalice

     TRASA MIROVICE – PŘÍBRAM (29 km)

Sobota 18.4.2009

    Kromě krásné procházky pěknou krajinou jsme ulovili i zajímavé suvenýry – v Mirovicích na náměstí v krámku s nápisem TABÁK – VINOTÉKA jsme zakoupili zajímavou publikaci s DVD Severní Písecko – brána do jižních Čech, v suvenýrech na březnickém zámku pak božskou keramickou placku. Litl si pro změnu v zámecké kavárně velmi vychvaloval horkou bílou čokoládu s mandlemi.

    Cesta vlakem z Příbrami zpět do Mirovic, kde jsme nechali auto, se nám poněkud zkomplikovala – trať nebyla průjezdná a museli jsme čekat 45 min na náhradní autobusové spojení. Bohužel, na nádraží ČD v Příbrami bylo vše zavřeno a jelikož i nápojový automat byl zcela zdemolován vandaly, nemohli jsme si čekání zpříjemnit ani šálkem teplého čaje. Už chápu, proč se Žirafka odstěhovala do Bělče!

Popisky k obrázkům:
 01 – Mirovice – kostel sv. Klimenta (vpravo zvonice)
 02 – židovský hřbitov u Mirovic
 03 – koně v Myslíně
 04 – cesta za Myslínem
 05 – návštěva luxusního WC
 06 – je libo zpestřit trasu KDT např. návštěvou Marsu?
 07 – kostel sv. Jana Křtitele na Stražišti
 08 – Vlčava – most přes rozvodněnou Skalici
 09 – Dobrá Voda u Březnice – kaple sv. Maří Magdaleny
 10 – „socha“ na okraji Březnice
 11 – odpočinek v parku
 12 – Březnice - zámek
 13 – pod vrchem Vinice
 14 – opět jeden rozcestník poznamenaný zubem času
 15 – Tochovice – dostihové závodiště
 16 – turistické značení v Kamenné
 17 – známé haldy u Příbrami
 18 – po žluté do cílového města
 19 – pohled směrem k náměstí (vzadu věž kostela sv. Jakuba staršího)
 20 – Příbram – nádraží ČD

DžaPa

     TRASA VRÁŽ U PÍSKU – MIROVICE (25 km)

Sobota 4.4.2009

    DžaAn dopoledne odjížděla na jarní tábor k Máchovu jezeru. Pomohli jsme jí s Litlem se zavazadly a krátce po odjezdu jejího spoje na sraz účastníků tábora v Plzni jsme opět nasedli do vlaku směr Vráž u Písku.

    Trasu jsme absolvovali po ČTZ, ŽTZ a MTZ, cestu Čimelic pak po cyklotrase 1157, abychom na železniční stanici v Milovicích došli opět po ČTZ. Úsek trasy z Vráže u Písku do Varvažova doporučujeme pěšky absolvovat každému z Vás, příroda je zde opravdu překrásná!

Popisky k obrázkům:
 01 – rozcestník u pily v Nové Vráži
 02 – Vrážský les – lávka přes potok
 03 – pěkné turistické značení
 04 – lávka přes Lomnici
 05 – takhle to tu vypadalo při povodni
 06 – Litl zkoumá, kudy dál
 07 – cestou jsme šli přes kdejaký zapadákov
 08 – Varvažov
 09 – po modré společně…
 10 – cesta k Větrovu
 11 – Větrov – v restauraci Na hvížďalce jsme se oddali žrací turistice – místo je známé i díky natáčení filmu Hogo fogo Homolka
 12 – Dolní Nerestce
 13 – Horosedly
 14 – Mirovice – železniční stanice

DžaPa

     TRASA VRÁŽ U PÍSKU – PÍSEK (15 km)

Pátek 3.4.2009

    Krásný slunečný den přímo vybízel vydat se někam do přírody. Proto jsme se s Litlem odpoledne přesunuli vlakem do Vráže u Písku, odkud jsme vyrazili zpět k domovu. Většinu trasy jsme absolvovali po levém břehu Otavy. Až v Písku jsme přes lávku řeku překročili a pokračovali podél řeky po pravém břehu, aniž bychom nějak kopírovali některou z již dříve prošlých tras.

Popisky k obrázkům:
 01 – Vráž u Písku – železniční stanice
 02 – Novovrážský rybník
 03 – v lese pod Starou Vráží
 04 – šli jsme velmi intenzivně, až padaly stromy
 05 – Kobyla – tady si Litl zavzpomínal na letní tábor, který zde kdysi absolvoval
 06 – značkaři KČT to mnohdy mají těžké
 07 – skalní vyhlídka nad Otavou
 08 – cesta byla místy poněkud neschůdná
 09 – totem na začátku chatové oblasti
 10 – jez a plynová lávka
 11 – odpočinek nad vodní hladinou
 12 – občerstvení U Sulana – „Království za loď!“ - když jsem šel nedávno po správném břehu řeky, bylo zavřeno
 13 – nábřeží a starý kamenný most v Písku
 14 – Křižíkova městská elektrárna

DžaPa

     TRASA NEPOMUK – STARÝ PLZENEC (29 km)

Sobota 28.3.2009

    Po zkušenostech z předchozích dní jsem vcelku tušil, co mohu od své SOBem nakažené rodiny očekávat. Proto jsem počítal s tím, že v sobotu společně s ostatními vyrazím na krátký pěší výlet do okolí. Druhou variantou bylo to, že bych pokračoval ve svém putování směrem na Plzeň z Kasejovic do Nepomuku. Realita však byla jiná – sotva jsem ráno oči otevřel a začal přemýšlet kdy a kam tedy vyrazím, vyslovila DžaVe onu nehoráznou větu: „A co kdybychom dokončili propojení Písku a Plzně?“. Zalapal jsem po dechu, ovšem po chvíli mi to nedalo, a začal jsem v mapách a na internetu zjišťovat, jak by se to dalo provést.

    Bylo rozhodnuto, že se rozdělíme na dva úderné týmy - já s Litlem a DžaVe s DžaAn. DžaVe s DžaAn půjdou nejprve po ČTZ z Kasejovic do Nepomuku, odtud se vlakem přemístí do Plzně a půjdou nám s Litlem naproti do Starého Plzence, kam my vyrazíme z Nepomuku. Po krátkém naplánovaní trasy, oskenování a vytištění map (oba týmy potřebovaly dva shodné listy atlasu) jsme autem vyrazili na cestu. Poté, co jsme dámský tým zanechali osudu v Kasejovicích, jsme auto zaparkovali u nádraží ČD v Nepomuku a dali se na pochod.

    Šlo se nám celkem dobře, i když absolvovat téměř 30 km po tvrdém asfaltu nepatří zrovna k mým zálibám (celou trasu jsme absolvovali po cyklostezce č. 31). Nepříjemné bylo, že v samotném závěru trasy nám cestu komplikoval déšť. Nijak zvlášť jsme nechvátali, nechtěli jsme pak v Starém Plzenci příliš dlouho čekat na druhý tým. Počítali jsme s tím, že až DžaVe s DžaAn dorazí, pojedeme všichni společně vlakem k autu do Nepomuku. Když jsme došli k nádraží, právě příjížděl vlak, který pokračoval naším směrem. Po krátkém telefonátu s DžaVe jsme původní plán přehodnotili - naskočili jsme do vlaku a vydali se do Nepomuku sami, abychom se autem vrátili pro mezitím již dorazivší turistky – další vlak jel totiž až za dvě hodiny.

    Proč se zde o tom takto rozepisuji? Díky této božské soutěži jsme totiž s Litlem trasu Nepomuk – Starý Plzenec v jediný den absolvovali celkem čtyřikrát – jednou pěšky, jednou vlakem a dvakrát autem (zpět jsme jeli opět stejnou trasou, abychom mohli patřičně machrovat a ukázat DžaVe s DžaAn veškerá úskalí trasy našeho pochodu)! A ještě jedna pikantnost – při dobíhání vlaku jsem nestačil vyfotografovat nádraží ani rozcestník. Pustil jsem se do toho až ve chvíli, kdy jsme se vrátili autem. Nikdy bych neřekl, jak může být podobná činnost podezřelá a nebezpečná. Přiběhl jakýsi člověk a začal si zapisovat SPZ našeho auta a vyptával se, co jsem fotil. Že prý se zde krade, že jsme podezřelí, že nás nahlásí na policii apod. Pustil jsem se s ním do sporu, který jen díky mé holubičí povaze neskončil jeho inzultací.

    A pak, že turistika není nebezpečný a adrenalinový sport!

Popisky k obrázkům:
 01 – Nepomuk – rozcestník u nádraží ČD
 02 – To se zase Jarovi něco povedlo, uveřejňovat v reportážích fotografie uhynulých zvířat! Litla to zaujalo natolik, že mě celou cestu nutil fotit mrtvé ptáky, kterých napočítal celkem 7! Že by na Plzeňsku řádila ptačí chřipka?
 03 – první obec za Nepomukem - Srby
 04 – Ždírec – pohled na Žďár. Ve Ždírci jsme se občerstvili v hospodě a zakoupili zde dokonce odznáček a pohled. Resp. pohlednice se nám zdála poněkud „jetá“, tak jsme k ní nakonec dostali druhou zdarma.
 05 – Huťský rybník
 06 – Vlčice - kaplička
 07 – Blovice – zámek. Ulicí, která nese stejné jméno jako ta, ve které bydlíme, jsme došli až na náměstí, kde jsme si v restauraci Panský dům pochutnali na čočkové polévce.
 08 – Zdemyslice
 09 – jsme s Litlem tak dobří, že jsme si cestou odskočili na krátký výlet do Španělska
 10 – Žákava – kostel sv. Vavřince ze 13. století. Zajímavé je, že v mapách i např. na obecním úřadě je uveden nápis Žákava, zatímco na dopravních značkách oznamujících začátek a konec obce je Žákavá (dlouhé „á“ na konci)
 11 – Nezvěstice – před sebou jsme měli nejhorší úsek cesty. Na konci Nezvěstic končí u hřbitova chodník a musíte po svých po značně frekventované hlavní silnici – jde tu doslova o život!
 12 – za drobného deště jsme dorazili až do Šťáhlav
 13 – zajímavá autobusová zastávka za Šťáhlavami
 14 – Starý Plzenec – rozcestník pře nádražím ČD

    Poznámka na závěr: Pokud jste snad při čtení úvodu reportáže DžaVe s DžaAn narazili na nějaké věcné nesrovnalosti oproti této reportáži, vězte, že pravdivé a skutečnosti jsou uvedeny právě zde.

DžaPa