Hádanka 260

Tak dnešní hádanka je od Válečka:

dnešní otázky: 1. Co to je ?
2. Kde to najdeme ?

Soutěž ukončena! Zde uvádíme správné odpovědi a úspěšné hadače:

Správné odpovědi: 1. Historický meteorologická sloup
2. Velké náměstí, Hradec Králové

Úspěšní hadači:
Jara - 15.12. 19:42h - 3 body
MK - 15.12. 20:18h - 3 body
JIHO - 15.12. 22:28h - 3 body
Špagetka - 16.12. 5:24h - 3 body
Solitér - 16.12. 10:56h - 3 body
LaSo - 16.12. 22:45h - 2 body

Meteorologický sloup

Meteorologický sloup postavený před jesuitskou kolejí na Velkém náměstí v roce 1913 (před Novým Adalbertinem). Objekt zdobí kovaná mříž a ve spodní části znamení zvěrokruhu, která jsou vyhotovena kovářskými technologiemi.

Meteorologické sloupy vznikaly zejména od druhé poloviny 19. století do třicátých let 20. století. Jejich geografický výskyt je soustředěn na území střední Evropy, přičemž početněji v bývalém Rakousko-Uhersku. Nejdříve byly umísťovány na lázeňské promenády, kde stav počasí měl zvláště důležitou roli a na náměstí pokrokových měst. Často také zdobily prostranství před školami, radnicemi a nově vznikající městské parky. Uplatnění tak našly v rušném městském prostředí, ale také na klidném místě parků a zahrad. Do českých zemí se jako módní vlna rozšířily hlavně z Rakouska a Německa v osmdesátých letech 19. století a postupně pronikly nejenom do měst a lázeňských středisek, ale také na návsi některých obcí (např. Vlčkovice a Probluz u Hradce Králové). Zřizování meteorologických sloupů na našem území bylo často vázáno na sudetoněmecké oblasti. Asi polovina známých povětrnostních kiosků byla umístěna právě v těchto oblastech. Nejvíce se zřizovaly v podhůří Jizerských hor, Krkonoš a Jeseníků, dále v okolí Hradce Králové, poblíž Liberce a na území severní Moravy a Slezska. Nemálo těchto objektů nacházíme také v oblasti západočeských lázní a také severně od Olomouce. V některých městech bylo postaveno hned několik meteorologických sloupů. Je známo, že na území Jablonce nad Nisou se nacházely minimálně čtyři. Zakládání meteorologických sloupů bylo vedeno snahou zkrášlit veřejná prostranství, ukázat práci a dovednost místních umělců, ale také prezentovat pokrok vrcholící průmyslové revoluce v podobě přesných mechanických přístrojů na měření počasí. Zřizovateli meteorologických sloupů byly nejčastěji okrašlovací, horské a turistické spolky finančně podporované např. vlivnými osobnostmi, členy městských rad a továrníky. Popularita meteorologických sloupů dosáhla vrcholu patrně na přelomu 19. a 20. století a krátce po něm. Jako další módní vlna se ještě vrátila ve dvacátých letech 20. století. Ovšem pokrok v dostupnosti meteorologických měření a předpovědí počasí, byl nahrazen rychlým zpravodajstvím o počasí přenášeným prostřednictvím telegrafu. Obliba meteorologických sloupů postupně zanikla po druhé světové válce, kdy mnohé objekty byly značně zchátralé a bez přístrojového vybavení.


Zdroj: Meteorologický sloup