Krasové bórák
A přiblížil se další z vrcholů dne - soutěž o titul Krasového bóráka. Děti a ženy byly ze soutěže předem vyloučeny, prý se mohou zúčastnit pouze celí muži. Ti se mezitím zbavovali potenciálně překážejících předmětů, takže se mi v kapsách najednou octla peněženka, klíče a mobil jednoho z bóráků... Škoda, že jen na malou chvíli. Starosta Veselice vylezl první šroub rozhledny s tajuplnou krabicí. Následovala instruktáž - chlapi, budete lovit víčka z PETek. Čím víc, tím líp, ale i na barvě bude záležet. Dramatické odpočítávání... a pak už se netopýři (ta zmíněná víčka) snesli z rozhledny, kvinteto Standa, Kuba, p. Toman, Alex a Martin Klimánek se plazí po zemi, víří kolem oblaka prachu a móňají netopýry. A již je uloven i jeden z posledních netopýrů, časový limit končí a následuje přepočet úlovků. Redakce večer zjistila, že uletět se povedlo pouze 8 netopýrům ze 300. A kdo je hamoun roku... pardon, Krasové bórák? Je to jasné zvítězil Standa, druhý byl Kuba a třetí p. Toman. Vítězům gratulujeme a litujeme jejich pračky, které se budou muset popasovat se silně zaprášeným oděvem.
Z pohledu soutěžícího.
S pokaženým žaludkem ze žrací soutěže jsem měl docela obavy vůbec nastoupit do soutěže, která byla ohlášena jako extrémní. Vzpomněl jsem si na loňský běh na lyžích po trávě, ale systematické přesvědčování mladších členů KSTS mě vedlo k rozhodnutí, že do toho jdu, ať je to, co je to. Nakonec se ze soutěže vyklubal poměrně příjemný hamounský závod. Po zkušenostech z letního tábora jsem zvolil výbornou taktiku a připravil se na zápolení s ostatními bóráky KSTS. První pokus ulovit netopýry ve vzduchu se ukázal jako nesmyslný, druhý pokus spočívající v nahrabání co největšího množství materiálu přinesl své ovoce. Bylo vidět, že jsme v Moravském krasu, protože vápencových kamínků bylo skoro stejně jako netopýrů. Nezdržoval jsem se rozlišováním druhů a šel po maximálním množství. Než jsem si nahrabal na svém písečku, soupeři se porvali o zbylé dále odlétlé. Pak už to byla soutěž o pár zapadlých, kteří nehráli velkou roli. Co to budu dlouho opisovat, největší hamouni jsou z jižních Čech a pro tentokrát jižní Čechy překonaly i jinak hrabivé hanáky. Máme talent, zvolili jsme taktiku a zvítězili.
