Jak jsme machrovali
Alpenstock
Jednou ze základních povinností člena KSTS je machrování. A to jsme včera s Jarou dělali na živém vysílání v Českém rozhlase Brno. Byli jsme pozváni redaktorkou Marcelou Antošovou do pořadu Rendez-vous. Machrovali jsme tam ukázkově, by přímo ukrutně! Ale o tom dále. Pár dní před touto machrovskou akcí mně Jara posílal maily jak je na nervy a já, jak je u mně dobrým zvykem, jsem posílal odpovědi, které mu na náladě nepřidaly. Zkrátka jsem ho pořád strašil. A už nadešlo ono historické pondělí 21.11.2005. Ruče jsem se vypravil do Brna autobusem. Jara na mně čekal a přesunuli jsme se k Českému rozhlasu. V přilehlém kaféhauzu jsme probrali taktiku machrování. A to se nám vyplatilo! Jarovi jsem ještě předal osobní dar, takže od něj očekávejte zprávu. Vidíte jakou má Jara radost.
Zde jsme hodili fotopostoj na památku příštím generacím KSTS - bylo 14.46hod.
A zde Jara už vstupuje do jámy lvové, tj. do rádia. Duševně mnou patřičně týrán, vypadal jak odsouzenec na smrt.
Redaktorka Marcela Antošová obdivuje Jarovu baldu. Jara se jen pýchou nadýmal!
A pak už to vypuklo a Jara ani neměl čas na stres. Otázka padala za otázkou a my na ně více či méně vtipně odpovídali. Samozřejmě jsme nezapomněli machrovat a chválit KSTS. Redaktorce se líbily ukázky naší činnosti, hlavně žrací turistika, sošení a tabulky (zde hlavně mužnosti). Máme předat osobně pochvalu Pedrovi za vzornou reprezentaci. Taky jsem lehce pomluvil KČT s jejich cvibochy a čajem ve flašce. A než jsme se nadáli hodina uplynula jako nic. Chtěl bych zde poděkovat paní redaktorce Antošové za její vstřícný přístup a toleranci našeho verbálního projevu.
Ještě jsme hodili dálkovou držku (ani jsem neměl už čas redaktorce vysvětlit co to je) a byl úplný konec. Neskromně připomínám, že v KSTS nejsou větší machři než my s Jarou. Jara byl spolu s Pokladnou pozván do pořadu o cestování, kde jak doufám, budou nezřízeně machrovat. Ještě jim dám instruktáž, jak tak činit zodpovědně.
Pak jsme se přesunuli na nádraží, kde jsme v restauraci za velmi hojného popíjení turisticky vhodných nápojů probírali uplynulé zážitky. Jak je dobrým zvykem moravské kliky KSTS, tak jsme se mocně chválili a pomlouvali zbytek klubu (to nám šlo dosti dobře). Bohužel jsme v nejlepším rozjezdu museli přestat a já odjel domů. Jara mně doprovodil k autobusu, za což mu dík, protože ještě zase tak moc nevidím.
22.11.2005