Páteční cesta na setkání KSTS
Na velikonoční pobyt ve Zdobnici jsme se už delší dobu velice těšili, nejvíce asi děti na klubového kamaráda Jarečka. Jako blesk z čistého nebe tak na nás zapůsobila začátkem týdne zpráva, že Jarečka postihly příušnice a do Orlických hor nepřijede. Další komplikace se týkaly přímo naší rodiny, jakýsi ošklivý bacil si vybral jako cíl svého záškodnictví Litla. Na zmíněný bacil jsme naštěstí vyzráli, resp. poradil si s ním přítel Cefzil. Cefzil jsme proto po zásluze odměnili čestným titulem božské bórák.
Odjezd jsme naplánovali na 9 hod, ovšem jak už u nás v poslední době bývá zvykem, vzhledem k nepředvídatelným okolnostem, jejichž hlavním strůjcem jsem prý, jak jsem se dozvěděl, většinou já, jsme měli zhruba dvouhodinový skluz. Situaci nenapomáhaly ani telefonáty s Jarou, který se poté, co byl nucen vzhledem k výše zmíněným příušnicím vycestovat sám, již od ranního kuropění hlásil z trasy. Věty typu „Vidíš, ten byl schopen se včas vypravit, to ty bys nedokázal.“ nám tak zpříjemňovaly přípravy na cestu.
Vlastní přesun probíhal bez komplikací. Kromě běžného doplňování a opětovného odevzdávání tekutin jsme se zastavili v Chrudimi
, kde jsme sice již v minulosti několikrát byli, ovšem jak je známo, občasné tzv. „domóňání suvenýrů“ jest činností zcela nezbytnou. Velice se nám líbil krásný dřevěný kostel s mostem v nedaleké obci Kočí
, na své by si s námi přišli i milovníci sošení
. Další velmi pěkný dřevěný kostel pak na nás čekal v obci Veliny poblíž Holic
.
Do Zdobnice jsme přes opožděný odjezd dorazili ve velice slušném čase (cca v 17 hod) a zakulatili jsme tak počet přítomných členů KSTS na rovných deset. Přímo na chatě Slunečná jsme tak v pohodě mohli plnit žrací i picí turistiku a vyčkávat na příjezd ostatních.
Text: DžaPa – Foto: DžaPa, Ve