Hurá na hrad

      Po delší rodinné turistické absenci jsme se konečně rozhodli provětrat naše ocelové oře. Nápadů bylo povícero, nakonec zvítězil Máchův Bezděz. Ráno jsme tedy vše potřebné naložili do plechového miláčka a vyrazili směr Doksy.

      Po nezbytné Cipískově předstartovní přebalovací procedůře, jsme se vyhoupli do sedel a hurá na hrad.

      Cesta ubíhá poklidně, což nejvíce oceňuje Cipísek, zatímco rodičové v potu tváře šlapou a šlapou.

      Všechny cestovní útrapy cyklistů jsou rázem zapomenuty, když se na obzoru objeví známá přibližující se silueta.

      Po nezbytném doplnění pitného režimu a nabrání zbytků sil na zpáteční cestu v podhradí,jsme se opět vyhoupli do sedel a hurá zpět.

      Zpáteční cesta proběhla relativně rychle. Teprve v autě jsme mohli konstatovat - dóbro došli a přemýšlet o dalším výletu.

      Zdraví Rumcajs,Manka a Cipisek