Beskydy, Velké Karlovice

    Sobota 14.7.

    Dopoledne jsme se rozloučili s domácím, zaplatili za používání pípy s Radegastem a přesunuli se na druhý týden dovolené v Beskydech do Velkých Karlovic. Penzion Zafúkané, nově zrekonstruovaný, bezvadné zázemí, travnaté okolí s dětským hřištěm, pískovištěm, houpačkou, ohništěm, venkovním krbem, paráda. Však se tam také sešlo asi 5 dětí do 2 let, hotová mateřská školka. Penzion stojí v údolí Pluskovec, asi 2 km od středu V.K. Po ubytování jsme šli testovat stravovny a občerstvovny. Cestou jeden penzion s Bernardem, dole Restaurace U muzea, tam jsme dali oběd, hotovky od 60,-Kč, Radegast. Pak jsme zašli do Karlovického muzea, pěkná expozice se starým nářadím, vybavením kuchyně, vyřezavanými figurkami, betlémem, mačkaným sklem z nedaleké sklárny v Karolince. A také fundovaný výklad starého pána. V infocentru zakoupen jediný štítek z celé dovolené, který nemám. Opodál hřbitov s celodřevěným kostelem.

    Neděle 15.7.

    Výlet autem na Bumbálku , výstup na asi 2 km vzdálenou rozhlednu Súkenická na Čartaku. Otevřena r.1998, výška 30 m, ochoz 26 m, 137 schodů. Štítek nemají. Stejnou cestou zpět na parkoviště, výborná drškovka s pívem v hotelu Bumbálka a opačným směrem 1,5 km na Masarykovu chatu. Ta bohužel opuštěná, uzavřená. Celkem 7 km pěšky, zpět do V.K. a pozdní oběd v restauraci naproti krásnému koupališti. Ceny lidové, pívo slušné.

    Pondělí 16.7.

    Takový volnější den, autem návštěva Karolinky, pak rozhlédnutí na Soláni, tam pivko, tentokrát pouze nealko Birell a ještě do Horní Bečvy. Tam skvělá vinotéka, nákup bílého stáčeného pro holky, poslání nějakých pohledů a cestou zpět pozdní oběd ve Valašském Ráji , restauraci při hlavní silnici. Bezvadný výběr jak hotovek tak minutek, ceny mírné. Večer oheň a opékání valašských klobás, kytara a zpěv.

    Úterý 17.7.

    Výlet i s přáteli a malou Viktorkou v krosně na Pustevny a Radhošť. Parkoviště na Pustevnách za 80 Kč. Prohlídka krásných dřevěných staveb, opodál Hotel Tanečnica, spousta stánků s občerstvením a suvenýry. Štítky jsou, ale všechny mám. Napojení karavany před asi 4 km výstupem na Radhošť. Jak byl první týden dost studený a deštivý, tak druhý tropický a obzvlášť tento den. Kdyby mi někdo řekl, že budu asi v 30° C skákat po Radhošti, tak bych ho nazval magorem. Ale foukal větřík, tak se to dalo snést, ale byli jsme po návratu trochu připečeni. Cestou nahoru socha Radegasta, na vrcholu chata s občerstvovnou, vynikající Radegast. Foto u sochy Cyrila a Metoděje, návštěva dřevěného kostela, za bůra výstup na věž a krásný výhled do okolí. Vynikající akustika v kapli. Cestou zpět ještě větší hic, pěkný výhled na Pustevny z kapličky při stezce. Pěšmo 8-9 km. Pozdní oběd opět ve Valašském Ráji v Horní Bečvě.

    Středa 18.7.

    Cesta autem do Štramberka, záchytné parkoviště za 20,-Kč na 2 hodiny, při odjezdu doplaceno dalších 20,-Kč za přešvihnutí. Ještě větší hic než včera, městečko krásné, pěkně opravené domy na náměstí, kostel. Fotodokumentace a výstup na Trůbu, 40 m vysoká věž, 166 schodů, vlezné 20,-Kč. Krásný výhled dolů na náměstí a do okolí. Štítek má pouze jeden stánek, mám. Zakoupen Pamětník, mnozí ví o co jde. Ještě štramberské uši, místní rarita, pečivo z perníkového těsta, krásně voní. Sestup zpět do rozpálených uliček a výstup na protější kopec s rozhlednou z r.2002 Bílá Hora. Naštěstí lesem, takže snesitelné. Výstup na rozhlednu, výška 26 m, dalších 126 schodů. Krásný výhled, mimo jiné i na Tatru v nedaleké Kopřivnici. Štítek pouze barevný, neberu. Po sestupu ještě prohlídka jeskyně Šipka. Pěšmo asi 8 km, cestou zpět zastavení v Rožnově, prohlídka náměstí.

    Čtvrtek 19.7.

    Cesta přes Nový Hrozenkov do Vranči s plánem vylézt na Portáš. Po příjezdu jsme zjistili, že na vrchol vede nová cesta, která není na mapě značena a tur. stezka vede po ní, asi 4 km krpálem na vrchol. Semafor, na zelenou se čeká asi 10 min. Tak jsme počkali a vyjeli až nahoru autem. Na Kohútce v chatě Javorka decentní oběd, měli kromě jiného výběr asi 10 ti zeleninových salátů, tak jsme okoštovali,vynikající. Pak jsme pokračovali na chatu Portáš po Slovenské hranici, tam okusili pivko a pomalu zpět. Zastavení ještě v Hrozenkově a domů.

    Pátek 20.7.

    Odpočinkový den, ráno jsme zajeli jen nakoupit a pro noviny, poflakování kolem baráku a odpoledne asi ve tři sestup do Karlovic na jídlo ke koupališti. Večer posezení venku u lahváčů a vínečka s pokecem.

    Sobota 21.7.

    Konec pobytu a odjezd do reality. Jeli jsme každý jinou cestou, my přes Vsetín, Zlín, Brno na Prahu. Jirka s mančaftem ještě na návštěvu ke známým do Olomouce. Takže jsme odjížděli dřív a po příjezdu domů jsme se dozvěděli, že Jirka na příjezdové cestě (mimochodem taky dost hrozné) k penzionu píchnul. Chudák, všechno z narvanýho kufru ven a měnit kolo. Takže smůla při cestě tam i zpět.
    Na D1 jsme se opět stavili u Devíti Křížů na jídlo a po 370 km v pořádku dorazili domů. Vybalit, očista, od pondělí neteče týden teplá voda.

    Nejúžasnější zážitek : stav beskydských lesů, všude kde jsme byli jsme neviděli suchý strom, nikde žádná devastace lesů. Nádhera.Já spíše viděl běs v Krkonoších a Jizerkách

    Nejstrašnější zážitek : cesta po D1 Praha Brno, jak cesta tam, tak i zpět. Nemám na mysli dopravní situaci, ale stav vozovky !!! Jak takový paskvil někdo mohl postavit a hlavně zkolaudovat nepochopím. Jako jízda po roletě, nebo valše. Šílenost na kvadrát !

Takže zase za rok

Olda s manželkou a přáteli