Beskydy - Visalaje

    Od neděle 8.7.2007 jsme měli asi od března předplacen týden dovolené v penzionu Beskýdek v obci Krásná. Jeli jsme jako každý rok s přáteli Jirkou a Lenkou, pro zpestření letos ještě brali s sebou dceru Lenku s roční vnučkou Viktorkou.

    Z Prahy jsme vyrazili oproti plánu s asi půldruhahodinovým zpožděním, nakládání kočárku do našeho auta , montáž sedačky pro dítě, po asi kilometru Jirkovi uletělo z nosiče jedno ze tří kol ze střechy, tak se s ním ještě vracel.

    Přesun celkem 420 km se zastávkou u Devíti Křížů na oběd , na místě jsme byli asi v 16.30 h . Chvíli jsme hledali penzion, obec Krásná je roztažená asi na 8 km silnice, přístup po dost hrozné cestě asi 150 m z hlavní, tam šlo minimálně o výfuk. Také skutečnost po prohlídce penzionu nás dost zklamala oproti propagaci majitele na webových stránkách. Jediným pozitivem snad bylo, že tam měl pípu s dobrým Radegastem (zkonzumováno nespočet kousků) a Kofolou (ani jednu-přísahám ! ). Po vybalení jsme se šli seznámit s okolím, asi 10 min chůze hotel Visalaje, pívo na zkoušku-dost mizerné a hlavně ceny jídla asi o 30 Kč vyšší než v později navštíveném hotelu Beskyd ještě asi o 500 m dále. Pívo vynikající a hlavně si mě získali skvěle načepovanou „řezankou“ – viz foto.

    Pondělí 9.7.

    Na rozjezd jsme chtěli navštívit chatu s rozhlednou Prašivá, zajeli jsme do obce Vyšní Lhoty a když jsme zjistili, že značená tur. cesta vede nahoru 4 km po silnici a stejně tak zpět, tak jsme se rozhodli až nahoru vyjet autem. V chatě jsme dali pivko, na rozhlednu nás nepustili pro špatný stav. Štítek na hůl měli, ale ten už mám. Opodál ještě dřevěný kostel Sv. Antonína, zrovna probíhá oprava šindelové střechy.

    Úterý 10.7.

    Opět přes Vyšní Lhoty do Komorní Lhotky, cestou nahoru vlevo pohled na staveniště automobilky( tuším Hyundai) v Nošovicích.

    Kolem kostela jsme šli nahoru na Godulu, v horském hotelu Ondráš občerstvení a přes Ropičník zpět, celkem asi 7 –8 km. Po cestě pěkné výhledy do údolí a protější kopce. Štítek není.

    Středa 11.7.

    Od penzionu pěšky přes parkoviště a velký turistický rozcestník na Bílý Kříž, cestou studánka s kelímkem na občerstvení poutníků, dále nějaká stanice na výzkum výskytu dřevin v Beskydech. Dřevěná zvonička, hotely Kysuca, Baron Kysuca a Sulov, kde jsme dali pivko, mezitím začalo pršet, tak jsme tam strávili asi hodinu a protože bylo i dost chladno, přišlo k duhu i kafe s Rumem. Zpět jinou cestou přes Smrkovinu,celkem 8 km.

    Čtvrtek 12.7.

    Cesta auty do Nýdku s plánem zdolat Velkou Čantoryji s rozhlednou. Neznaje cestu vyrazili jsme i s malou Viktorkou na terénním kočáru, ale malá Lenka to musela asi po kilometru vzdát a čekat na nás asi 5 hodin dole. Cesta nahoru dost náročná, dost chladno, místy i drobný déšť. Nahoře chata Na Čantoryji, tam občerstvení a ještě 500 m na rozhlednu. Nadmořská výška 994 m, nejvýchodnější rozhledna ČR, 29 m vysoká, ochoz 21 m, 120 schodů, vlezné 30 Kč na osobu. Zataženo, dost větrno, výhled nic moc. Štítky pouze barevné, ty neberu.

    A teď to musím prásknout : Velká Lenka vymyslela, že půjdeme jinou cestou, nějakou naučnou stezkou. Po chvíli jsme ale nějak uhnuli a dolů šli šíleným krpálem po polské hranici, polsky značené cestě. Potkávaje pouze nějaké polské babky sbírající borůvky jsme uhnuli i z této trasy a po cestách lesních dělníků drželi pouze směr Nýdek. Po pár km, jdouce pouze podle slunce jsme na lesní cestě narazili na nějakého dobrodruha, který tam dělal nějaké úpravy a ten nás nasměroval směrem k civilizaci. Tam jsme šli kolem nějakých chat a viděli kuriozitu-oplocený kurt se zabudovaný sloupem el.vedení. Za chvíli jsme se napojili na poslední zastavení naučné stezky, po které jsme původně chtěli jít. No a ještě asi 1 km po cestě, kterou jsme šli nahoru a jsme na parkovišti. Od té doby dostala Velká Lenka ode mne přezdívku Stará Vrstevnice. Místo asi 10 km jsme obešli půlku polských Beskyd ! Celkem asi 13-14-15 km, kdo ví ? Ale večer jsme se v Beskydu odměnili .

    Pátek 13.7.

    Celý týden jsme plánovali cestu na Lysou Horu, ale protože počasí bylo nic moc, ze všech výletů a úhlů pohledu jsme vrchol buď neviděli, protože byl v mracích a nebo byla špatná viditelnost. Konečně v pátek jsme se dočkali. Měli jsme domluvené s panem domácím, že nám domluví odvoz mikrobusem nahoru, protože jsme se chtěli zúčastnit všichni a po zkušenosti z Čanroryje nic nenechat náhodě. Klaplo to, akorát domácím nastíněná cena byla 4x vyšší. Pátek třináctého. Ale jsme nahoře, prolezli jsme vrchol, majestátní stavba vysílače, viditelná z širokého okolí, meteorologická stanice, Horská služba, pár občerstvoven, nějaká opuštěná stavení. Štítek mají, ale ten mám.

    Dále napojení velbloudů na cestu zpět, před námi 9 km po červené dolů na Visalaje. Stezka částečně kopíruje silnici nahoru(zákaz vjezdu), částečně se jde i po ní. Viktorka u dědy na zádech v krosně, nahoru by to byl záhul a ve spojení cest tam i zpět - těžko představit. No ale jsme dole, odměna v Beskydu, ceny mírné, pívo dobré a obsluha vzorná. Díky !!!

No a v sobotu přesun na druhý týden dovolené do Velkých Karlovic.

Olda s manželkou a přáteli