JÁRA NA SRÍ LANCE aneb KSTS DOBÝVÁ CEYLON

   

Náš člen, a nebojím se ho nazvat opravdu více než zasloužilým členem, Jára Klement se svoji rodinnou buňkou KSTS velice úspěšně dobyl ostrov na druhé straně zeměkoule - Srí Lanku. Z fotografií je patrné, že více než svoji osobu propagoval náš klub. Pochopil jsem, že domorodci čuměli jak vemena z chléva, když je Jára lanařil do KSTS. Přesto za obrovskou snahu Járovi patří náš dík! Fota jsou doplněna Járovými osobními poznámkami, kterými velmi vtipně glosoval svůj pobyt na Ceylonu. A.

   

 

Takhle si lebedíme na Cejlonu pokud se zrovna nehoníme džunglí za divou zvěří.

 

 

Malej Jára chce odtáhnout katamarán na oceán.

 

 

Toto vozidlo je na ostrově nejoblíbenější. Jmenuje se Tuk Tuk. Vpředu je řidič a do zadní části si vleze 50 domorodců a už se jede. Když jsem jel sám bylo to pohodlné. Ale, protože jsme členy KSTS, nacpal jsem tam celou svou rodinu po vzoru místních a už se jelo.

 

Kobry ne a ne tančit. Tak si říkám, takhle tedy ne a vrazil jsem tomuto borci do ruky vlajku. Jak kobra spatřila znak KSTS hned začala tancovat a druhá se hned přidala. Fakír byl tak zblblej, že místo aby po nás žadonil rupie, chtěl si nechat vlajku. Bohužel jsme měli jenom jednu. Ale pozval jsem ho na 2.sraz KSTS. Nevím jestli přijede. Loučil se slovy: Velký Sáhibe, jestli bude dobrá konstelace hvězd, tak přijedu.

 

Tady dobýváme drahokamy s místním expertem. Propírali jsme s ním bahno a štěrk, ale safír ani rubín, který by jsme věnovali KSTS jsme bohužel nenašli. Bahno a štěrk se sem nosilo v kýblech z vedlejší jámy-štoly. Ve štole dělali děti zahalené pouze bederní rouškou. Bláto a voda jim sahala až po krk.

P.S. Nakonec jsme vyrejžovali jeden měsíční kámen.

 

Přesvědčování místních rybářů, kteří loví z kůlů v moři, aby vstoupili do KSTS.

 

   

Pro pokračování klikněte zde!