1/ No to je přece jasné, tam jste spletli jména. To není Littl, ale Lot, jenž objímá svou zkamenělou ženu. No jo, já vím, že nezkameněla, ale proměnila se v solný sloup. A jak může být Lotova žena tak fousatá? A jak to mám já vědět, copak já tuším, jaký měl Lot vkus? Třeba se mu líbily mužatky nebo byl na chlapečky, i když v tomto případě odrostlejší.

    Odpověď na otázku č.1: Socha se nachází v Pradědově galerii u Halouzků v Jiříkově, nedaleko Sovince v okr. Bruntál. Jmenuje se "Ochránce", kurňa, šak vim, vždyť jsem tam kvůlivá loňskej soutěže byl aj se ženou.

2/ Zas tak lehká otázka. Šak vím, že Bechyně
Bečov nad Teplou
Benešov nad Ploučnicí
Blatná
Boskovice
Březnice
Bruntál
Bučovice
Buchlovice
Častolovice
Červená Lhota
Český Krumlov
Dačice
Dětenice
Dobříš
Doudleby
Duchcov
Frýdlant
Hluboká nad Vltavou
Horšovský Týn
Hořovice
Hradec nad Moravicí
Hrádek u Nechanic
Hrubý Rohozec
Humprecht
Chropyně
Chyše
Jánský Vrch
Jaroměřice
Jemniště
Jevišovice
Jezeří
Jindřichův Hradec
Kačina
Karlova Koruna
Klášterec nad Ohří
Konopiště
Kozel
Krásný Dvůr
Kratochvíle
Kravaře
Kroměříž
Kuks
Kynžvart
Lednice
Lemberk
Lešná
Liběchov
Libochovice
Litomyšl
Lnáře
Lužany
Lysice
Manětín
Mělník
Mikulov
Milotice
Mnichovo Hradiště
Moravský Krumlov
Náchod
Náměšť na Hané
Náměšť nad Oslavou
Nebílovy
Nelahozeves
Nové Hrady
Nové Město n. Metují
Ohrada
Opočno
Orlík
Pardubice
Ploskovice
Raduň
Rájec nad Svitavou
Ratibořice
Rosice
Roztoky u Prahy
Rychnov nad Kněžnou
Slatiňany
Slavkov
Studénka
Sychrov
Telč
Třeboň
Trója
Uherčice
Úsov
Valtice
Velké Březno
Velké Losiny
Veltrusy
Vizovice
Vranov nad Dyjí
Vrchotovy Janovice
Zákupy
Zbraslav
Žleby                to nejsou. Ani jeden z těch baráků, je to úplně něco jiného. Třeba:

    Odpověď na otázku číslo 2: Litl kouká z Kratochvílovy rozhledny v Žižkových sadech. A kouká kam? Kouká na Roudnici nad Labem. Asi.

Tož tak. Jak vím, tak posílám. Solitér.

2.kolo

    Já, níže podepsaný soutěžící jsem podlehl nutkání opět zkusit své štěstí v těchto hádankách a svou odpověď formuluji takto:

První otázka druhého kola:
Jak jsem se již zmínil, to jste teda přepískli. Stavět sněhuláky ze šutrů! Copak je An nějaký Pavel Pavel, inženýr? Ten měl na to lidi! A Aneta jen své ruce! Styďte se! A kdo ví, zda jste ten nápis nakonec do toho ubohého kamínku nevytesali vy! To jsou oni, výletníci! Kouska úcty to nemá!

    Odpověď: Jedná se o Kadovský viklan, u obce Kadov, okr. Strakonice, kraj Jihočeský neboli Samcov / to podle jednoho spolužáka, šak víte kterého/. Odhadovaná váha se udává okolo 30-ti tun.

Druhá otázka druhého kola:
Tak to jsem si nezasloužil! Volám dceři do Plzně, ať mi v Levných knihách koupí cd-rom "100 nejkrásnějších církevních staveb". Stojí jen 19 /slovy devatenáct/ korun. Koupila, přivezla. Já chtěje se pochlubit, jak složité šarády musím luštit ukáži té dceři otázku s obrázkem Anety u andělíčků. Netuše, kde to je. A to moje dítko bezmála dvacetileté, kterému není nic vzdálenějšího než zeměpis či dějepis, lhostejným okem přejede obrázek a prohodí: " To je u Andělíčka, tam si dáváme vždycky spicha!" No, prosím. Takhle mě zahanbit! A kde že má potom být má rodičovská autorita, he? A dodala, že to není o štěstí, ale o splnění přání. Tak bych doporučoval pozvat An ke křížovému výslechu a zjistit, co to za přání bylo. A mimochodem, to cd je perfektní, ale o Bartolomějovi tam není vůbec nic!

    Odpověď: Jedná se o chrám sv. Bartoloměje v Plzni, na Náměstí Republiky.

Tolik tedy odpovědi. A také jeden dotaz: Použil jsem výrazu "dali si spicha". Je to "i" v posledním slově správně? Nebo tam má být "y"? Ta první varianta se mi zdá správná, , snad to znamená "spíchnout něco dohromady". Tož tak. A včil mudrujte. A pojedete vůbec do Libuně? Já jen, jestli zaměstnavatel dovolí, měl prostor si to s vámi vyříkat "zvoči-voči!"

Odznak

3.kolo

    No, to vám teda řeknu, to jste se zase s těma hádankama vytáhli. Kurňa, šak sme nejen soutěžící, ale také lidi, a ne dajaké chodící encyklopédie. Máte štěstí, že vám nechci kazit radost, a proto si tak trochu zahádám.

takže odpovědí na otázky třetího kola:

3/1 Ty vrata jsou mi nějak povědomé. Jestli je to to, co myslím, tak tam sem byl. A né jednou. I když poslední návštěva stála, no, byla taková divná. Když jsme tam dorazili, tak ze dveří vyběhnul nějaký plašan s lejstrama v rukách, naháněl nás do dvojstupu a ještě určoval, kde kdo a s kým bude stát. Poté nás natlačil do místnosti, tam dělala kravál hudba, odněkad z boku přišel další mudrc, tvářil se jak všichni svatí, a to měl na krku řetěz nějaký, plácal játrama o svátosti manželské či o podobné "...píp...", pak randál- rytíři, žebráci, hradní pán či paní- těžko rozeznat, vlasy to mělo dlouhé, no a když ten brajgl skončil tak jsem byl bohatší o snachu. Tož tak.

    Odpověď: Asi se jedná o hrad Seeberg /Ostroh/ nedaleko Františkových Lázní. Postaven byl pravděpodobně okolo roku 1200, první písemná zmínka je z roku 1322, kdy hrad přechází z rukou Ludvíka Bavora do moci Jana Lucemburského.

3/2 Kam na ty nápady chodíte. Můžete nám, normálním smrtelníkům, vysvětlit, proč se ti vaši mladí piskoři schovávají pod stříšku, když je z fotografie zřejmé, že neprší? Ha? Nejsou nějací cimprlich? Otužovat, otužovat, ne jen tahat po výletech!

    Odpověď: Snad to je památník "Hradská cesta", umístěn je na trase Olomučany - Nový hrad, odtud také název. Ve druhé části odpovědi - pravděpodobně ti dorostenci pokračovali na onen "Nový hrad", jehož součástí jsou i zbytky "Starého hradu".

Tož tak. Asi. Nebo také úplně jinak. Děj se vůle páně a autorů soutěže. Odznak.

4.kolo

    Vzhůru tam na Písecku,
všechny vás zdravím, nech je vám Ve či Pavel, a jsem tady s odpověďmi dalšího kola teho vašeho kvízu. No, řeknu vám, otázky tohoto kola byly jako den a noc. Jako noc prohýřená, a den v kocovině, takže hlava marně hledá řešení. Takže radši půjdu k věci, ještě bych se rozohnil, a to byste dostali jmen! Zajisté ne lichotivých!

Otázka 4/1:
Joj, kdo by neznal tu krásnou pověst o těch dvou milencích, co se tak často navštěvovali, až koník cestu si zapamatoval. A bodejť by taky ne, vždyť v cíli jej zajisté čekala dobrá mňamka, to aby ty dva svým hladovým ržáním nerušil... Takže poznat pomník nedaleko Parlamentní hory, boha mu, čo to tárám, tedy oprava- nedaleko Volské hory nebylo až tak složité. A vzpomenuv si na pověst, spojenou s touto horou, kde zmizeli volci, tak teda ta pověst praví, že občas nějaká rezavá voda z úpatí vyvěrá, a to že je močka oněch zvířat. Byl jsem v pokušení vás podezřívat, že to je ten pramen, z kterého jste žádostivě pili a na jehož název se ptáte... A vůbec, vzhledem k poloze Stadic, byl on Přemysl Oráč vůbec Čech? Ha, včil mudrujte!

    odpověď 4/l: Pomník Přemysla Oráče ve Stadicích, je na Královském poli. A vámi zmíněný pramen bude "Královský pramen", podle ukazatele vzdálen asi 1000 m od pomníku.

Otázka 4/2:
Když jsem onen obrázek uviděl, ihned mi evokoval situaci, kdy jsem odvzdušňoval topení v ložnici. Po vystřelení odvzdušňovacího ventilu přesně takový proud vody valil se do oné místnosti. Ale u toho váš potomek nebyl, takže jsem byl nucen pátrat dál. Pořád mi to nějak nešlo, až z té marné snahy mé srdce začalo bušit jako kovadlina, a před očima se mi dělaly mžitky. V tu ránu se mi vybavil přechod jednoho pohoří, jehož jeden kopec nese onen název "Kovadlina". A srdce mi při jeho zdolávání dělalo ony psí kusy, lezl jsem téměř po čtyřech a měl chuť se doživotně na všechny treky hen to oné... A jako "odměnu" za ty vaše luštěnky mám chuť vás tam poslat! Cestu znáte, je to nedaleko tej vody, v které jste máčeli tu chuděru Litla. A žádná pohodlná cesta z parkoviště, pěkně vás pošlu po mojich stopách! Z Ramzové na Smrk a pak po hřebeni, a ono vás to vaše soutěžení přejde!

    odpověď 4/2: Jedná se o "Nýznerovské vodopády", někdy zvané "Vodopády Stříbrného potoka". A druhá podotázka - nacházejí se v pohoří "Rychlebské hory"

Tož tak. Snad jsem se trefil. Jestli ano, klepejte mi s uznáním na ramena. Jestli ne, běžte se za ty otázky stydět! Zdraví Odznak.

5.kolo

    No, to vám řeknu, to bylo "pošušňáníčko" todle kolo, to teda jo. Ať jsem dělal, co jsem dělal, výsledek byl pouze jediný- dutý jsem jak hen ten oný bambus. A přiznám bez mučení, když jsem zjistil, že ty obrázky nejsu schopný lokalizovat, jako by ani v tejto republice nebyly, tak vám tak nějak ze mně všechno spadlo a konečně si tu sůťaž možu začít užívat bez nervů. Jako nejblíž pravdě se mi jevilo na tym obrázku, jak je ten byk, že DžaAn je na maškarním plese převlečená za toreadora a ten buvol dajaký, to je vlastně ta kojná Romula a Rema v přestrojení. A pak taky, kdyby temu zvířatu chyběl kousek, ten vespodu, tak by mohl byť před parlamentem jako symbol tej politickej scény.
A ty sochy za Litlom? To je zajisté dílo neznámého autora, které znázorňuje Džapovic rodinu. Ta socha prvni vpravo, jak má hlavu v dlaních, to je sám velký Džapa, který oprávě promýšlí a organizuje volný čas rodině. A ty dvě vlevo, jak majů očiska vsloup, no to je reakce Litla a DžaAn. No a poslední, však sa podívejte na ten výraz naprostej rezignace, ta vpravo vzadu, tak to je DžaVe, která pochopila, že Džapu nepřevychová. Tož tak. Ale něco jako odpověď napsat musím, aspoň nějakou fantasmagóriu, tož tu je:

Otázka 1: Třeba Holice, tam je něco vzdáleně podobného v muzeu Emila Holuba, a EH je druhá odpověď.

Otázka 2: Ať se to rýmuje s Holicema, tak Hořice, Gothardův vrch, tam je taky soch požehnaně, a koukat Litl může na bránu hřbitova.

Tož tak. Odznak - 0 bodů, a tak je to správně, tak to má byť. Odznak

6.kolo

    Tož zasílám pozdravy tam někam na jih.
Musím spěchat, nemůžu čekat do neděle, jak mám ve zvyku. Za pár hodin mizím, jak já tomu říkám, na jižní polokouli, a vrátím se v úterý ráno, to již bude pozdě na ty vaše hádanky. Jsem si vědom, že má ztráta na ty největší boráky narostla do obřích rozměrů, ale já to, již z úcty k nim, nezabalím. Jak pravil Mirek Dušín: "Bylo by to nečestné a nesportovní!" A tak dál se budu prohrabovat v různých publikacích, nadávat, že v nich je - a nyní si doplňte Alpenstockovo oblíbené slovo související se znalostí domorodců... Takže nejen oni domorodí obyvatelé, ale i já vím ono h.... ! Ale na druhou stranu ta vaše soutěž rozšiřuje obzory, vždyť jen díky ní jsem poznal spoustu míst a sprostých slov. Ta místa při hledání a ona slova taktéž při hledání. Tož tak.

    Odpověď č.1: Ta oblast je přírodní rezervace Zemská Brána v údolí Divoké Orlice, přes onen most vede cesta z Českých Petrovic do Bartošovic v Orlických horách. Řeka je Divoká Orlice.

    Odpověď č.2: Jedná se o skanzen Hoslovice - nejstarší dochovaný vodní mlýn v Čechách. A nad vsí je rozhledna, která má TZ č. 1546.

Tož tak. Opatrujte se. Odznak

7.kolo

    Jsa si vědom občasného zasukování spojovacích linek směrem na Písecko, rozhodl jsem se po zralém uvážení odpovědět na další kolo soutěže s dostatečným předstihem. Snad těch 36 hod. do uzávěrky 7-ého kola bude dostatečné. Jedině snad, že by organizátoři místo přijímání mejlů zase někde trajdali a vystavovali ta nebohá dítka na různých místech nemístech. A, napadá mou maličkost, není právě ono vystavování svých ratolestí hlavní příčinou " něco je popohání, nic jim doma, nic jim po chuti?" A ona zajímavá turistická místa jsou pouze stafáží pro exhibici rodičů s dítky! Ha, včil mudrujte!
Dále počítám, že tato odpověď je na další dvě kola poslední. Od pátku 23.5 do 10.6. budu bez spojení se světem, tudíž nebudu moci zjišťovat, pátrat, nadávat a proklínat jednu vypečenou rodinku. Tož tak.

A nyní odpověď:
    7/1: Ony sluneční hodiny se nacházejí v botanické zahradě zámku Kačina, obec Nové Dvory. Jedná se o sluneční hodiny vodorovné, šikmý typ ukazatele, číselník značen po dvou hodinách, uvádí se, že hodiny jsou výtvarně zajímavé.

    7/2: Jedná se o pákovou dresínu, snímek byl pořízen v Zubrnické museální železnici, ta je na bývalé trati Velké Březno - Verneřice - Úštěk. /TZ666/ A doufám, vy gambuzíni, že jste také navštívili skanzen v Zubrnicích!

Zdraví vás a všechny vaše blízké Odznak.

8.kolo

    Tož jenom krátce, organizátoři. Za 5 hodin mi jede vlak a tak neni čas na hlupoty. Podle předpokladu jsem vedle jak ta jedle v dalšim kole, a jak jsem uvedl - neni času hledat pomník.
Takže:
    8/a : neni času, možna po cestě do uzavěrky narazim na teho přisahajúceho, a pokud podmínky súťaže dovolí, řešil bych posláním SMS, pokud ne - organizátor má dycky pravdu.

    8/b- asi je to kostelík sv. Michala v Maršíkově. Jedná se o roubenou pozdně gotickou architekturu s renesančně řešeným interiérem kněžiště.

Tož tak. Podobně stručný budu i v devatym kole, bo nebude čas a internet. Zdraví Odznak.

9.kolo

    Tož tak, Gambuzíni,
je mi známo, že se zrovna nyní, tj. 5.7. 20:44 hod. věnujete konzumaci turisticky vhodných nápojů někde v Tatrách. A pokud se necháte ve výběru ovlivnit Alpenstockem, tak víte houby, co lidskému zdraví svědčí! Neb onen výše jmenovaný pohrdá slivovicí! Šak jej také Radegast potrestal! Tož tak! A včil k tej sůťaži, na kterou mám číl dál tím malo času. Bo provozuju turistiku tak říkajúc in natura a ni virtualně!

9/1:
a/ Tak to možná je přehrada Vír 1- její vzdušný líc levé strany hráze. Možná. Anebo ni. To už je váš problém.
b/ Tož nejvyšší sypanou kamenitou hrází hen ten oných je Dalešice. A nejvyšší betonovou je Orlík. A ten je menší, než ta Dalešická. Tož si to nějak přeberte.

9/2
a/ Tak počítám, že po tej štrapáci má Litl půlnoc. Ale jinak - vysloveně hážu tip - jsou to základy jedné z asi 12 staveb v areálu Mikulčice -Valy. Kerá nemám zdání, když těch kostelů je tam neurekom.
b/ Největší slovanské archeologické naleziště u nás je ono Mikulčice - Valy.

Tož tak. A včil podumám, esli sa vzhledem k mému bodovému kontu mám vydať na cesty, abych dajaků stopu získal přes ty prázdniny. Tož mějte se. Odznak.

10.kolo

    Tož vás zdravím!
Vzhledem k tomu, že si nedáte pokoj s tou povedenou soutěží, rozhodl jsem se následovně: "Když po stopách, tak po svých /nohou/!"
Proto v úterý ráno sedám na vlak, nechám se dopravit do Hluboké nebo Zlivi, to se ještě rozmyslím, a vykročím - pomník Kubaty - naberu směr na Volyni – Hoslovice - poté přímo na sever do Kadova. Tam bych chtěl být v pátek navečer, v sobotu v Blatné na vlak a zpátky domů. A při tom plánování mě napadla taková fantasmagorie - pokud nemáte v sobotu jiný program, co si udělat výlet někam poblíž Blatné, tam bychom se mohli sejít, pokecat, já jelikož pojedu vlakem tak i ret v něčem dobrém smočit. Jeden z možných cílů by mohla být např. ta farma či ranč, dnes byl v Toulavé kameře, říkali mi. To by byl úkol pro vás, zjistit, kde to je. Někde u Blatné. Pokud by k našemu setkání došlo, muselo by být dopoledne a v poledne, ve 14:00 mi jede z Blatné vlak domů, v neděli v 05:30 se musím již hlásit v práci. Anebo se kdykoliv v průběhu mého plnění podmínek prázdninových kol můžete na chvíli připojit. A jak je pro mne těžké jet do kraje, v němž vyrůstal můj spolužák řečený Samec, těžké, to víte.
To je jen takový okamžitý nápad. Na netu jsem naposled zítra večer, pak již jen mobil. Zdraví Solitér.

    Tož tak, vážení,
dovoluji se zúčastnit desátého a jedenáctého kola soutěže Po stopách těch týraných dětí, dětí, jenž jsou smýkáni z místa na místo po celé republice.

    Takže začnu- v přílohách je mé sošení na vámi určených místech.
Příloha 1: Soším na hradě Seebergu neboli Ostrohu. Ještě že tam byl se mnou starší mladej, nedal jinak, než že mne bude doprovázet. Já se totiž na ono místo vydal cyklo. A málem jsem se nedostal ani k bráně onoho hradu- ono v onom areálu vymýšleli dajaké hňupoviny pracovníci české televize. To byl samý kabel, auto, zmatek a nervozita. Ale povedlo se.
Příloha 2: Soším u Chrámu sv. Barbory v Plzni. Musel jsem požádat kolemjdoucí a svěřit jim mé obstarožní digifoto. Víte, jak jsem se musel přemáhat, abych oslovil cizí lidi? Že nevíte? No to si ani nepřejte vědět! Neškytali jste v tu dobu? Těch jmen, jimiž jsem vás počastoval!
Příloha 3: Soším, vlastně ne já, ale můj vycházkový klobouček vtipně umístěný na mém báglu u Kubatova pomníku. Kdybych měl čekat, až někdo půjde okolo, tak to bych tam seděl pěkně dlouho! Nejméně do doby, než vaše děti budou trestat vaše vnoučata podobným způsobem, jež odkoukali od vás!
Příloha 4. Soším nad skanzenem v Hoslovicích. Tedy opět ne já, ale můj klobouček a bágl. Oni všichni dva návštěvníci nehodlali opustit areál a tudíž jsem si musel poradit sám.
Příloha 5: Soším, co soším, tentokrát sošíme! Já i originál! A včil mudrujte! Kdo ze soutěžících se může něčím podobným pochlubit? Ha! Jinak pro pořádek - jedná se o Kadovský viklan.

11.kolo

    Velectěná rodinko!
Ne, nezbláznil jsem se - ale poslal jsem dva pohledy do soutěže z jednoho místa - z Chodovské tvrze. V nejbližších dnech by měly dorazit. Proč dva? Jeden je dřevěný, a ty se údajně na poště kradou, tak jsem se posichroval pohledem obyčejným. A až poté mě napadlo, že stačilo ten dřevěný dát do obálky. Tož tak.
A nejhorší je, že se budu muset dokopat i k poslání fot do desátého kola. A když já jsem tak línej... A co, do konce měsíce je ještě čas. Zítra zajedu /možná/ na Seeberk pro pohled, i když to už bude něco navíc, pouze pomocný bod. Ale co bych pro vás neudělal, že.
A když už tak tlachám, vše se vyvrbilo tak, že na sraz pojede i ten náš třináctiměsíční Ogar. Ať si zvyká. Už vidím, jak jezdím v Houšťce s kočárem, zatímco ti alkoholici si dopřávaj mužné nápoje a vedou moudré řeči. Tož tak. Zdravím celou rodinu. S.

Takže pohledy poslány z hradu - a kurňa, jeho název mi vypadl z paměti, a to tak, že velmi. Musel jsem si otevřít v prohlížeči nové okno abych zjistil, že jsem byl na Klenové. Nejdražší WC mého života, na setkání povyprávím, to se zasmějete!
A druhý pohled je z Chodovské tvrze - jak jsem se dříve zmínil, pro jistotu jsem poslal dva.

Takže tím uzavírám desáté a jedenácté kolo soutěže. Fuj, a bude klid. Aspoň do ledna, než zase něco vymyslíte. Takže za celou soutěž děkuje všem organizátorům. Odznak.

12.kolo

    Vážená rodinko trvalým bydlištěm v Písku,
dovoluji si vás pozdravit a pokusím se odpovědět otázky dvanáctého kola. Musím se přiznat, že nejprve jsem na obrázky ratolestí koukal jak Klaus na sociální požadavky. Po mnoha a mnoha hodinách strávených nad turistickou literaturou, a to jak tištěnou tak webovou, jsem si musel přiznat, že jsem v koncích. Znovu jsem se tedy podíval na fotografii pokračovatele Pretschnerova rodu po meči a našel jsem stopu. Jeden z kamenů kamenného moře - je v pravé části téměř skryt pod dalším šutrem, tak ten má natolik netradiční tvar, že poté byla již hračka určit, kde se nachází. No, a kde je onen valoun, tam je i rozhledna, to dá rozum, ni?
Co se týče obrázku DžaAn - marně jsem hledal v botanických atlasech masožravou rostlinu tohoto tvaru a velikosti. A když jsem byl v koncích, neb ani Linné mi nepomohl, tak v době největší malomyslnosti jsem začal vzpomínat na své mládí, co mládí, téměř dětství, na dobu, kdy jsem prázdniny trávil u babičky a dědečka ve Strojeticích na Vlašimsku. A tak jsem podlehl nostalgii, že jsem si to Vlašimsko začal virtuálně prohlížet. A tam jsem onu masožravou rostlinu našel! Tož tak.

Odpověď:
12/1 Litl se kochá na rozhledně "Mařský vrch u Vimperka", prstem ukazuje na kříž kaple, jež je součástí rozhledny.
12/2 DžaAn se nechává sežrat "Sluneční hodiny před hvězdárnou nad Vlašimí".

Tak, pro letošek je to snad vše. A jak jsem se zmínil v minulých dnech - co takhle soutěž, na kterou by stačilo i mé značně zakrslé IQ? Odznak